Just for a while

První hodina bollywoodského tance vypadala slibně. Jaká škoda, že zbytek vypadal vlastně úplně stejně. Alespoň, že byly ty skvělý zmijozelský bonbóny.




Jeden z těch skvělých večerů, ve kterých figuruje kino, Solast a víno. Tentokrát to byl Nebel, spontánní ruka kolem ramen a černobílá kombinace oblečení, co bylo na tom večeru skvělýho. A taky ten fakt, že jsem si zase do skládačky jménem Solast mohla přidat dílek.





Mám dojem, že svatba Blancy a Dragon Lorda moc komentářů nepotřebuje. Byla nádherná, oni byli nádherní, oslava byla vesele pohyblivá a vůbec tak.





Kotě, kotě, kotě, kotě! Naše malá žužla, která v prvních týdnech vážila něco pod tři kila a byla vyplašená a s očíčkama na vrch hlavy. Teď už jí to tu patří. A tak je to správně.




Po talííně promoci u máme doma roury dvě. Moje je větší, ale ještě rok a ty její budou v přesile. A obě jsou červené.




Mezivánoční výlet. Bylo slunečno a počasí tvrdilo, že je konec října, ne prosinec. Foukalo opravdu hodně a pak jsme se tulily k břečťanu. Doufám, že se z toho stane tradice.